Rubrika: Uncategorized

Tento příspěvek se zabývá specificky situací fyzické osoby, daňového rezidenta ČR, kdy cenné papíry či virtuální aktiva nejsou zařazeny v obchodním majetku.

Základní přehled

Podíly: osvobozeno po 5 letech
Cenné papíry a virtuální aktiva: osvobozen příjem do 100 000 Kč (samostatné limity pro cenné papíry a pro virtuální aktiva) nebo po 3 letech.

Přitom od roku 2025 max 40M Kč /rok v časovém testu, přičemž toto omezení se zatím nevztahuje na virtuální aktiva.

U zdanitelného příjmu lze uplatnit jako náklady pořizovací cenu a
poplatky (náklady na dosažení) Nelze vykázat ztrátu. Příjem vzniká při prodeji, až je zaplaceno.

Osvobození prodeje cenných papírů u fyzické osoby

Pokud ročně prodá fyzická osoba cenné papíry do 100 000 Kč, jde o osvobozený příjem bez ohledu na dobu jejich držení. Nesmí se přitom jednat o cenné papíry zařazené v obchodním majetku. Jde o příjem z prodeje, nikoliv zisk.

Pokud by však ročně prodala celkem byť jen za 100 001 Kč, budou se všechny prodeje posuzovat z hlediska tříletého časového testu.

Pokud cenný papír byl držen déle jak 3 roky, půjde o osvobozený příjem. Tato doba se nepřerušuje ani dědictvím v řadě přímé či výměnou akcií při zachování celkové hodnoty.

U podílů na obchodních korporacích, které nejsou představované cenným papírem lze osvobození aplikovat po 5 letech mezi nabytím a prodejem.

Při darování, vkladu do obchodní korporace či svěřenského fondu či podobných transakcích se časový test přerušuje.

Od roku 2025 je na toto osvobození v rámci tříletého testu postaveno omezení 40 milionů Kč příjmů za zdaňovací období. Tento limit je přitom sdílený pro cenné papíry a podíly. Nad těchto 40 milionů příjmů bude potřeba příjem zdanit. Proti zdanitelné části příjmu půjde uplatnit výdaje dle § 10 odst. 4 a to v poměru, v jakém není příjem od daně osvobozen. Pro cenné papíry nabyté do 31.12.2024 bude možné alternativně proti zdanitelné části příjmu uplatnit tržní hodnotu cenných papírů/podílů k 31.12.2024 podle zákona o oceňování majetku (§ 10 odst. 9) (SKOČÍKOVÁ et al., 2024) U fyzické osoby lze případně na plánovat odprodeje investic do více let, či na splátky. Toto omezení se zatím nevztahuje na nové osvobození pro virtuální aktiva.

V případě jednotlivého prodeje za více jak 5 mil. Kč se nesmí zapomenout na oznámení o osvobozených příjmech.

Dle ustálené judikatury NSS se u osvobozených příjmů nelze rozhodnout, že je zdaníme. (7 Afs 229/2022 – 35, 2024)

Zdanění kapitálových příjmů z finančního majetku fyzické osoby

Pokud příjem nebude osvobozený, je třeba jej uvést v daňovém přiznání. Je vhodné si pamatovat, že pokud základ daně ze všech příjmů přesáhne 36násobek průměrné mzdy, z částky nad tento limit zaplatí daň 23%. V roce 2024 limit činil 1 582 812 Kč.

U fyzické osoby neosvobozený prodej zahrneme do dílčího základu daně z ostatních příjmů. Proti příjmu z prodeje můžeme uplatnit náklady na jeho dosažení, zejména pořizovací cenu a případné poplatky. V rámci ostatních příjmů lze kompenzovat zisky a ztráty v rámci jednotlivých druhů příjmů (§ 10 odst. 4), tj. samostatně cenné papíry, samostatné podíly, samostatně „jiné věci“, tj. zde virtuální aktiva.

U fyzické osoby v rámci ostatních příjmů je možnost si zvolit, který instrument zrovna prodáváme. Příklad: vlastníme 100 ks akcií ABC, a.s. nakoupených v průběhu času. 10ks prodáme. Je na nás, kterých 10ks jsme zrovna prodali a tedy za jakou pořizovací cenu. Samozřejmě je třeba hlídat, že žádné akcie nebyly prodány vícekrát. Je tak možné průběžně odprodávat nejdražší kusy, které budou generovat nejmenší základ. Naopak, ty nejlevnější lze ponechat do jejich osvobození.

U cizoměnových titulů použijeme jednotný kurz Ministerstva financí. Pokud k pořízení došlo v jiném roce, je pro pořizovací cenu potřeba použít kurz roku pořízení.

V případě zařazení finančního majetku do obchodního majetku podnikatele, dojde ke zdanění v rámci samostatné činnosti a nelze uplatnit žádné osvobození. Pořizovací cenu lze v daňové evidenci uplatnit okamžikem zaplacení. Ze základu daně se zaplatí sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k absenci osvobození a dalším odvodům většinou nebude zařazení do obchodního majetku daňově optimální. Je proto třeba hlídat nesoustavnost obchodování.

V situaci, kdy by např. příjmy z tradingu způsobily zdanění 23% bude výhodnější provozovat tyto aktivity v rámci právnické osoby.

Při srovnání právnické osoby a fyzické osoby v rámci osvobozených příjmů s 15% sazbou daně, použití právnické osoby bez dalšího nevyjde optimálně. Jistý manévrovací prostor vznikne při zapojení pokročilejší kapitálové struktury a financování částečně skrze cizí zdroje. Pokud by však takto byla společnost financována spojenými osobami je nutné ošetřit, že úroky jsou v obvyklé tržní výši. Taková struktura může být nevhodná, pokud by bylo potřeba např. bankovního financování. Získání daňové výhody nesmí být nikdy hlavním důvodem transakce.

Zdanění virtuálních aktiv se podrobněji věnuje samostatný příspěvek.

Příjmy fyzických osob z hazardních her podléhají zdanění podle § 10 zákona o daních z příjmů. Zdanění podléhají výhry, a to z

• loterií a tombol,
• kurzových sázek a totalizátorových her,
• technických her
• živých her
• turnajů živých her
• a dalších hazardních her.

Hazardní hry jsou regulovány zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Provozovatel regulované hazardní hry dále platí daň z hazardních her podle zákona č. 187/2016 Sb. V tomto textu se ovšem zaměříme na zdanění příjmů fyzických osob.

Výhry z loterií a tombol podléhají srážkové dani. Výhry tedy výherce obdrží již zdaněné a dále je nemusí nijak řešit.

Zdanění podléhají výhry za rok. Výhrou zde myslíme součet výher po odečtení vkladů do her.

Příklad:

• za rok prosázeno 20 000, výhry celkem 21 500, ke zdanění tedy 1 500.
• za rok prosázeno 20 000, výhry celkem 19 000, ke zdanění 0.

Příjmy třídíme podle výše uvedených kategorií (kurzové sázky, technické hry, živé hry, turnaje, …)

V rámci každé kategorie až 50 000 Kč osvobozených příjmů ročně. Ovšem jakmile je úhrn výher za rok byť 50 001, podléhá vše zdanění.

Limit 50 000 máme od roku 2024 po prosazení konsolidačního balíčku.

Příklad:

• Za rok prosázeno celkem 20 000 Kč v technických hrách, výhry celkem 25 000 Kč, ke zdanění by bylo 5 000 Kč, což je ovšem pod limitem 50 000 Kč. Jiné příjmy z technických her v daném roce nebyly. Příjem je tedy osvobozen.
• Za stejný rok prosázeno celkem 250 000 v pokerových turnajích, výhry celkem 400 000, ke zdanění 150 000, což je nad limitem 50 000. Celých 150 000 Kč tedy bude zdaněno. Na osvobození příjmů z technických her to ovšem nemá vliv.

V rámci technických her se lze setkat s bonusovými hrami nebo bonusovými koly. Zde je nutné číst herní plán. Lze se setkat s tím, že spuštění bonusové hry nebo bonusového kola není spojeno s vložením další sázky do hry a jsou považovány za součást jedné technické hry. Situace, že Vám provozovatel píše „bonus 1 000“ nemá vliv na příjmy, ale ani na sázky. Můžete teoreticky získat výhru z ničeho.

Obdobně fungují také bonusy typu volná zatočení. Opět nedáváte žádnou sázku navíc a můžete případně získat výhru.

Jinde se můžete setkat s bonusy typu peníze na účet. Zde je nutné se podívat do herního plánu. Často se setkáte s popisem, že se jedná o výhru a jako takovou je třeba tento bonus započítat. Typicky tedy, pokud je bonus následně prosázen, vstupuje jak do výher tak do sázek.

Pro správné započítání je třeba sledovat výpis, kdy je bonus vlastně započítán či připsán na účet. V podmínkách bývají fráze jako: „Pokud je hra přerušena v průběhu libovolné bonusové hry, dojde k připsání výhry na účet. Toto lze dohledat v historii transakcí.“ Tedy bonus uprostřed hry slouží jen k udržení hráče ve hře po delší dobu, ale do daní nevstupuje, tam bude jen počáteční sázka a případně následná výhra.

Příklad: Prosázeno 20 000, z toho výhry 19 500. Dále 1 000 bonus, ten byl vsazen a z toho získána výhra 750.

• Sázky: 20 000 + 1 000 bonus
• Výhry: 19 500 + 1 000 bonus + 750
• Celkem: 250

Příklad: Prosázeno 20 000, z toho výhry 19 500. Dále volná protočení, z toho získána výhra 750.

• Sázky: 20 000
• Výhry: 19 500 + 750
• Celkem: 250

Podle podmínek v herním plánu tak bonus může způsobit překročení limitu 50 000 Kč a následné zdanění.

Limit 50 000 se počítá z celkového součtu výher za rok, u všech společností, po odečtení všech, i neúspěšných vkladů.

Příklad:

• Sázky za rok celkem: 20 000 (více sázek, většina neúspěšných)
• Výhry celkem: 50 001 (jedna výhra)
• Celkem za rok: 30 001, osvobozený příjem

Příklad:

• Celkem bilance za rok (výhry po odečtení sázek) u společnosti T: + 70 000
• Celkem bilance za rok (výhry po odečtení sázek) u společnosti F: – 30 000
• Celkem za rok: +40 000, osvobozený příjem

Překročení ročního limitu u kurzových sázek si musí hlídat hráč sám. Finanční úřad může žádat o předložení evidence výher a proher za jednotlivé typy her. Provozovatel hazardních her by měl tuto evidenci na požádání vystavit dle hráčského konta.

Pro výpočet základu daně je podstatná výše sázek a výher, tj. kolik jsme za daný rok v plusu. Vklady a výběry nehrají roli. Zda máme peníze na účtu v bance nebo v kasinu není rozhodující. Podstatné je sledovat všechny hry za celý rok.

I v případě, že by někdo hrál, např. poker, profesionálně a „na plný úvazek“, půjde o příjem z hazardních her. Jako výdaje si lze uplatnit pouze sázky. Nelze tak třeba uvažovat např. cestovní výdaje na turnaje po světě, jako u profesionálních sportovců. V případě neexistence dalších příjmů je dotyčná osoba pro účely důchodového a zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů a tedy musí doplatit do minimálního základu pojistné. Naopak, i při dalších přijmech je dotyčný diskvalifikován z paušálního režimu, pokud má příjmy nad 50 000 Kč z kapitálového majetku, nájmu, ostatní příjmy vč. hazardu. V České republice nelze na hráče pokeru nahlížet jako na sportovce. Pokud by toto chtěl někdo testovat ve správním soudnictví, musel by zejména prokazovat, že o jeho výhře či prohře nerozhoduje ani z části náhoda nebo neznámá okolnost. Investování je přitom explicitně vyňato z regulace hazardních her.

Text je k právnímu stavu 1.1.2025.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je novinka v zákoně o daních z příjmů od 1.1.2024. Jde o portfolio investičních nástrojů, které vede např. obchodník s cennými papíry, investiční společnost nebo banka. („Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění 01.01.2024 – 31.12.2024“, 2023)

DIP je koncipován tak, že poskytuje daňovou výhodu fyzickým osobám, které dlouhodobě investují na kapitálovém trhu. Vložené prostředky na které je čerpána daňová úleva nelze bez sankcí předčasně vybrat. Na druhou stranu umožňuje značně flexibilní nakládání s takto vyčleněnými prostředky.

Co může být v DIPu (volný výčet)

1. peněžní prostředky

2. veřejně obchodované investiční cenné papíry (zejména akcie, dluhopisy a některé deriváty) nebo nástroje peněžního trhu

3. speciálně „cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů“

4. cenné papíry kolektivního investování

5. dluhopisy členského státu EU nebo centrální banky takového státu

6. kryté dluhopisy zahraniční banky se sídlem v EU

7. vybrané deriváty

Přesný výčet je v § 134i zákona č. 256/2004 Sb., o o podnikání na kapitálovém trhu.

Při prodeji či jinému zpeněžení investičního nástroje v DIPu, musí zůstat peněžní prostředky v DIPu. („Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění 01.01.2024 – 31.12.2024“, 2023)

Veřejně obchodovatelný instrument je obchodován na regulovaném trhu v členském státě EU nebo trhu na seznamu (Česká národní banka, 2024), který zahrnuje celosvětově významné trhy.

Dle (Česká národní banka, 2010) lze i zámořské ETF podřadit pod českou definici otevřeného podílového fondu, tedy cenný papír kolektivního investování. Prakticky půjde o to, aby měl vydán prospekt dle Směrnice 2009/65/ES.

Co nemůže být v DIPu

V DIPu nemůžou být např.

1. virtuální aktiva ani po novele zákona o daních z příjmů, kterou se má zavést jejich osvobození v časovém a hodnotovém testu. ETF na virtuální aktiva ovšem lze i nyní.

2. investiční cenné papíry, které nejsou veřejně obchodované (např. akcie veřejně neobchodované a.s. či soukromého investičního fondu)

3. podíly v obchodních společnostech

Daňová podpora

Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří.

Od daně je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Tento příspěvek je i daňově uznatelný náklad zaměstnavatele.

Daňově podporovaný produkt je i DIP a příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Od roku 2024 je nově jeden limit pro všechny produkty, zahrnující původní penzijní spoření, životní pojištění, nový DIP a další produkty. DIPem je i obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. („Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění 01.08.2024 – 31.12.2024“, 2024)

Nárok na nezdanitelnou část základu daně se prokazuje smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby, která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období. DIP nemá žádné státní příspěvky.

Z koncepce odpočtu plyne, že pokud máme existující investiční nástroje, které převedeme do DIPu, můžeme si jejich cenu odečíst od základu daně. Vzhledem k dalším podmínkám je však třeba tento postup dobře zvážit.

Podmínky daňové podpory

Základní podmínkou daňové podpory je, že vybrat peníze nebo jinak odepsat produkty z DIPu lze nejdříve po 10 letech (120 měsících) a nejdříve ve věku 60 let („pravidlo 120+60“) Jen ve velmi speciálních případech, např. invalidita třetího stupně nebo smrt, lze z DIPu vybrat majetek dříve bez dodanění podpory.

S nástroji v DIPu lze dále relativně svobodně nakládat, tj. za vložené peníze nakupovat investiční nástroje a ty prodávat. Jediné omezení je, že peníze ani investiční nástroje neopustí DIP. Případné dividendy či úroky jsou opět součástí DIPu.

Smluv o DIPu lze mít obecně více. Pravidlo „120+60“ se přitom vztahuje na konkrétní smlouvu, tedy zejména při převodu z jednoho DIPu na jiný dojde u poplatníků starších 50 let k „uzamknutí“ prostředků na dalších 10 let pod sankcí navrácení získané daňové podpory i po dosažení 60 let věku.(MORCINEK, 2024) Aktuálně lze majetek přesunout k jinému poskytovateli bez ztráty podpory pouze pokud původní poskytovatel zanikne nebo ztratí oprávnění. Sněmovnou prošel poslanecký pozměňovací návrh, který chce toto omezení zvolnit: při převodu finančních prostředků z jednoho DIPu na jiný („na nový produkt spoření na stáří stejného druhu“) by se doby spoření na obou smlouvách sčítaly. Aby se doby spoření sčítaly, musel by poplatník převést na nový produkt spoření na stáří veškeré naspořené finanční prostředky. Dle přechodných ustanovení novely by se toto nové pravidlo mělo uplatnit i v případě již vzniklých smluv. (HAVRÁNEK, 2024) Tato změna zatím neprošla Senátem.

Pokud dojde k porušení podmínek daňové podpory, je třeba dodanit příspěvky odečtené od základu daně za posledních 10 let v rámci § 10 (ostatní příjmy), resp. příspěvky zaměstnavatelů v rámci § 6 (závislá činnost) Za porušení podmínek se považuje i situace, kdy je do DIPu vloženo více než je možné odečíst od základu daně a následně se vybere „nadbytečná“ část zpět. („Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění 01.08.2024 – 31.12.2024“, 2024)

Prostředky v DIPu jsou nadále majetkem investora. Pokud dojde k jejich odprodeji, byť v DIPu, může dojít k povinnosti tento prodej zdanit. Toto zdanění probíhá úplně stejně, jako kdyby investor prodal investiční nástroje mimo DIP.

Důležité je, že případnou daň musí investor zaplatit ze svých prostředků mimo DIP. Nemůže k tomu využít výnosu z prodeje, aniž by porušil podmínky daňové úlevy. (MORCINEK, 2024; oddělení Kapitálový trh a finanční inovace, 2024)

Poplatky poskytovateli produktu lze platit z prostředků v DIPu.

Dále je třeba dodat, že po splnění „pravidla 120+60“ je nadále možné čerpat daňové výhody a nemělo by již docházet k sankcím při předčasném výběru. (MORCINEK, 2024)

Výběr prostředků

Zákon nemá žádnou úpravu,týkající se čerpání penze z DIPu. Po splnění časových limitů daňové podpory (resp. ve speciálních případech) lze investiční nástroje prodat a peníze z prodeje vybrat z portfolia DIPu bez sankcí. Z pohledu daně z příjmů půjde o standardní prodej cenných papírů. Na rozdíl od starších penzijních produktů tak může dojít ke zdanitelnému příjmu.

Další citované zdroje:

MORCINEK, F. (2024). Dlouhodobý investiční produkt: Nová daňově podporovaná alternativa spoření na stáří. Bulletin Komory daňových poradců ČR, (1), 10–14.

Text byl původně k právnímu stavu v listopadu 2024 a prošel drobnou aktualizací v lednu 2025.

Virtuální aktiva se považují za nehmotnou movitou věc. (Generální finanční ředitelství, 2022) Daní se směna virtuálních aktiv za peníze, směna virtuálních aktiv mezi sebou i směna virtuálních aktiv za zboží či služby. (HANYCH et al., 2018)

U fyzické osoby prodej bitcoinů z vlastního portfolia nepodléhal osvobození od daně dle tehdejšího § 4 odst. 1 písm. ze), tj. jako kurzový zisk při směně peněz mimo obchodní majetek. (30 Af 20/2020 – 48, 2022) Senátem prošla novela zákona o daních z příjmů, která zavádí osvobození prodeje kryptoaktiv mimo obchodní majetek fyzické osoby analogicky osvobozenému prodeji cenných papírů, tj. příjem do 100 000 Kč za rok nebo časový test 3 roky. Do její účinnosti podléhají kryptoaktiva zdanění vždy. Zákon čeká na podpis Prezidenta a publikaci ve Sbírce zákonů.

Neosvobozené kapitálové příjmy z obchodů fyzických osob s virtuálními aktivy v rámci správy vlastního majetku (mimo podnikatelskou činnost) spadají pod dílčí základ daně z ostatních příjmů (§ 10). Proti příjmům z prodeje se uplatní náklady na jejich dosažení, zejména na pořízení virtuálních aktiv. Úrok ve virtuálních aktivech spadá opět pod ostatní příjmy (§ 10), nikoliv příjmy z kapitálového majetku (§ 8).

Soustavná činnost spočívající v nákupu a prodeji virtuálních aktiv by spadala pod dílčí základ daně z podnikání (§ 7), jelikož jde o nákup a prodej věcí za účelem zisku. Pořízení virtuálních aktiv v daňové evidenci je daňově uznatelné v okamžik zaplacení. V případě prodeje zboží nebo služeb za kryptoměnu půjde o směnu a příjem musí být oceněn tržní cenou přijatých kryptoměn. (602/30.11.22 Přijetí virtuálních aktiv v daňové evidenci, 30.11.2022)

V IFRS se použije IAS 2 Zásoby pro virtuální aktiva za účelem prodeje, případně IAS 38 Nehmotný majetek. Naopak, virtuální aktiva nespadají pod IAS 32 Finanční majetek. (IFRS Interpretations Committee June 2019) Obdobně se na virtuální aktiva lze dívat optikou Českých účetních standardů. GFŘ doporučuje o virtuálních aktivech účtovat jako o „zásobě svého druhu“. (Ministerstvo financí, 2018; GFŘ, 2022)

Těžba se ocení vlastními náklady, tj. spotřebovaná elektřina, odpisy hmotného majetku, náklady na připojení k internetu, popř. spotřebované chladící médium. Náklady je třeba prokázat.

Je velice vhodné vést podrobnou evidenci jednotlivých transakcí, zejména když dochází ke směně jedné kryptoměny za druhou nebo k pořízení zboží či služeb výměnou za kryptoměnu, ovšem i při přesunech aktiv bez obchodního podkladu.

Obchod s virtuálními aktivy je z pohledu DPH činnost osvobozená bez nároku na odpočet. To se vztahuje i na případně pořízený hmotný majetek za účelem těžby nebo odebíranou elektřinu.

Od 31.12.2024 je účinným nařízení č. 2023/1113 ze dne 31. května 2023, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv neboli TFR (Transfer of Funds Regulation). Toto nařízení je součástí agendy EU, která má za cíl zamezit praní špinavých peněz. Mezi hlavní požadavky tohoto nařízení patří, aby zprostředkovatelé transakcí s kryptoaktivy ověřovali totožnost subjektů této transakce, a to bez ohledu na hodnotu samotné transakce. Zprostředkovatelé transakcí pak tuto totožnost po určitou dobu budou povinni také uchovávat.

Zajisté je dobré upozornit, že podnikání v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem je volnou živností, na kterou v poslední době dopadá řada nové regulace, zejména v oblasti AML a dalších evropských nařízení. Živnost je potřeba, pokud činnosti konáme pro jiného, nikoliv v rámci správy vlastního majetku. Obor živnosti zahrnuje koupi, prodej nebo uchovávání virtuálního aktiva, správu či převod virtuálního aktiva pro jiného, zprostředkování nákupu nebo prodeje virtuálního aktiva, poskytování finanční služby týkající se nabídky nebo prodeje virtuálního aktiva, případně poskytování jiné obdobné služby spojené s virtuální měnou. Mezi poskytování jiné obdobné služby spojené s virtuální měnou povinnou osobou se řadí přeprodávání virtuálních aktiv či emise a vdávání virtuálního aktiva. Výkon této činnosti právnickou osobou vyžaduje bezúhonnost jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu.

Přijetí žádosti o povolení bude od účinnosti výše uvedené novely podléhat poplatku 10 000 Kč a povolení od FAÚ. Pro povolení je třeba doložit spolehlivost a bezdlužnost a složit jistotu 250 000 Kč. Při provozu činnosti bez povolení bude hrozit pokuta 5 milionů nebo dvojnásobek zisku, bude-li vyšší.

Právní rámec: § 13 zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění k 1.1.2025

Fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti může příjmy rozdělit na tzv. spolupracující osobu.

Spolupracující osoba je považována za OSVČ z hlediska daně z příjmů a pojistného, nepotřebuje však vlastní živnostenské ani jiné oprávnění. Daň z příjmů i odvody na zdravotní a sociální pojistné odvádí z poměrné části příjmů a výdajů převedených od hlavní osoby. Nevzniká nový právní subjekt, v právních vztazích nadále figuruje jen původní podnikatel. Spolupracující osoba musí být starší 18 let a způsobilá k právním úkonům.

Spolupracující osobou může být:

• manžel(ka)
• osoba žijící ve společně hospodařící domácnosti
• člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu (tj. zjednodušeně na podnikání)

Musíme rozdělit stejnou část příjmů jako výdajů, tj. např. 30% příjmů a 30% výdajů. Nelze přerozdělit např. jen příjmy nebo jen výdaje. Rozděluje se zisk, resp. ztráta.

Omezení (jiné osoby než manžel/ka)

• podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nesmí být více než 30 %
• lze rozdělit max 180 000 Kč zisku za zdaňovací období (rok)
• přitom za každý započatý měsíc spolupráce lze rozdělit nejvýše 15 000 Kč zisku.

Omezení (manžel/ka)

• podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nesmí být více než 50 %
• lze rozdělit max 540 000 Kč zisku za zdaňovací období (rok)
• přitom za každý započatý měsíc spolupráce lze rozdělit nejvýše 45 000 Kč zisku.

Ziskem se myslí částka, o kterou příjmy převyšují výdaje.

Příjmy a výdaje nelze rozdělovat

• na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
• na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
• na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
• na / od poplatníka, který zemřel, a
• na / od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani. Pokud rozdělujeme příjmy na spolupracující osobu, nesmíme my ani spolupracující osoba být poplatníkem v paušálním režimu.

Spolupracující osoba by se měla reálně podílet na podnikatelské činnosti.

Manželem se myslí i registrovaný partner. (§ 21e odst. 3 ZDP)

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (§ 21e odst. 4 ZDP)

Postup pro zahájení

Je nutné oznámit spolupráci na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Spolupracující osoba vyplňuje registrační formuláře (Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti)

Pokud spolupracující osoba ještě nepodniká, bude druh činnosti „jiná“, spolupracující osoba nemá (nepotřebuje) živnostenské oprávnění ani jinak nepodniká vlastním jménem.

OSVČ, která rozděluje příjmy, posílá změnu na správu sociálního zabezpečení.

Pro daň z příjmů není potřeba registrace ani oznámení.

U VZP spolupracující osoba uvede hlavní osobu v přihlášce:

Na oznámení se vztahují lhůty pro oznamování změn.

Postup při podání přiznání a přehledů

V daňovém přiznání v příloze č. 1 (výpočet dílčího základu ze samostatné činnosti) vyplníme řádky 107 a 108:  Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), kterou rozdělujeme na spolupracující osobu (osoby) podle § 13 zákona.

Dále vyplníme v doplňujících údajích tabulku G: údaje o spolupracující osobě.

Spolupracující osoba vyplňuje řádky 109 a 110: Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona.

Dále vyplní tabulku H: údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje.

V přehledech potom každý vyplňuje dle svých dílčích základů ze samostatné činnosti. Údaje o spolupracující osobě se uvádějí v části „J. Základní identifikace OSVČ, se kterou je vykonávána spolupráce“ Přehledu pro ČSSZ.

Další informace

Nelze rozdělovat příjmy společníka v.o.s. a komplementáře k.s.

Příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu. (Pokyn GFŘ D-59) Tedy, v důsledku, jedna osoba může mít paušální výdaje, druhá skutečné a tyto příjmy a výdaje si navzájem přerozdělovat. Zde samozřejmě nesmí dojít ke zneužití práva.

Pokud by rozdělující osoba využívala paušální výdaje a narazila by na strop výdajů, nejprve se aplikuje tento limit a až následně lze přerozdělovat.

Příklad:

• Příjmy: 3 000 000
• Výdaje (60%): 1 800 000 -> maximálně však 1 200 000
• Rozděluje příjmy: (30% z 3 000 000) 900 000
• Rozděluje výdaje (30% z 1 200 000): 360 000

Toto je v souladu s ustálenou judikaturou NSS např.: 4 Afs 159/2020 – 38 ze dne 31.10.2022, 4 Afs 490/2019 – 34 ze dne 22.11.2021.

Dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP jsou daňově uznatelné výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob.

Dle § 24 odst. 2 písm. u) ZDP je daňově uznatelný náklad „silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není“. Toto se vztahuje jen na manžela.

Dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP se za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. V takové situaci lze stále uplatnit plný paušální výdaj na dopravu.

Spolupracující osoba není zaměstnanec, čili nelze daňově uznat různé „zaměstnanecké náklady“.

V případě odpisů hmotného majetku může být odpisovatelem jen poplatník, který má k majetku vlastnické právo, přičemž odpisuje „hlavní osoba“. Věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá do obchodního majetku jeden z manželů. Daňově odpisovat může jen ten, kdo má majetek ve svém obchodním majetku. § 7 odst. 9 ZDP upravuje dělení nákladů mezi manžely, pokud by danou věc k podnikání využívali oba.

Pozn.: V případě příjmu z nájmu majetku v SJM zdaňuje pouze jeden z manželů, přičemž se lze libovolně střídat mezi roky, naopak nelze dělit: např. v jednom roce jeden byt v SJM zdanit u manžela druhý u manželky.

Daňová povinnost spolupracující osoby je sice spjata s daňovou povinností „osoby hlavní“, spolupracující osoba má však stejná procesní práva a povinnosti jako hlavní daňový subjekt sám. (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2005, č. j. 1 Afs 154/2004 – 63, č. 795/2006 Sb. NSS) Spolupracující osoba bude mít možnost se účastnit na daňové kontrole probíhající u „hlavní osoby“. Správce daně nebude vyzývat spolupracující osobu, aby prokázala skutečnosti známé z daňového řízení vedeného u hlavní osoby, ani k doložení skutečností zachycených v účetnictví, neboť spolupracující osobu nestíhá povinnosti vést účetnictví či jinou evidenci. Spolupracující osoba má právo aktivně vystupovat během daňové kontroly hlavní osoby, být seznámena se zjištěnými skutečnostmi, vyjadřovat se k nim, či navrhovat jejich doplnění. (9 Afs 238/2018 – 44, ze dne 12.3.2020)

Vlastnosti

Na spolupracující osobu se vztahují minimální základy, pokud se rozdělí méně, efektivně vyjde vyšší odvod pojistného.

Spolupracující osoba platí zálohy jako OSVČ. Pokud je zároveň např. zaměstnaná bude OSVČ vedlejší, jinak hlavní. Pokud dříve nepodnikala, hledí se na ní jako na podnikatele v 1. roce.

Použitím spolupracující osoby se dá případně dostat pod limit 23% sazby daně z příjmů u hlavní osoby.