Alexandr Mansurov

Rubrika: Uncategorized

  • Nájem pro pokročilé

    V přechozím příspěvku jsme prošli zdanění příjmů z nájmu u fyzické osoby s využitím paušálních či zejména skutečných výdajů.

    Nyní se podíváme na některé speciální případy.

    Ubytovací služby a DPH

    Plátci DPH ubytovací služby (AirBnB, Booking, apod.) zdaňují, a to sníženou sazbou DPH. Tím také zachovávají nárok na odpočet. To znamená, že u ubytovacích služeb lze uplatnit nárok na odpočet z případného DPH u koupě novostavby nebo provedeného technického zhodnocení. U nájmu bytu nikoliv, ikdyž jsme plátci DPH – je osvobozen bez nároku na odpočet.

    Zdanit lze např. nájem garáží a parkovacích míst, pozemků nebo nebytových prostor a kanceláří jinému plátci DPH, pokud se dobrovolně rozhodneme nájem zdanit – např. protože nájemce má nárok na odpočet a DPH tak bude pro všechny neutrální.

    Pokud nejste plátci DPH, zahraniční platformy z Vás udělají tzv. identifikovanou osobu. Budete tak muset odvést DPH z přijaté služby, tj. poplatku této platformě. Na rozdíl od plátce DPH ovšem neuplatníte nárok na odpočet.

    Nájem jako podnikání

    Příjem z nájmu může mít jakákoliv fyzická osoba, ať už zaměstnanec, důchodce, podnikatel, nebo rentiér. Obecně fyzická osoba zdaňuje nájem jako samostatný druh příjmu, jak bylo uvedeno minule.

    Jak již bylo řečeno v minulém příspěvku, podnikáním jsou vždy ubytovací služby (AirBnB, Booking atd.) a ty zahrnují i další povinnosti, mj. placení místních poplatků a vyšší daň z nemovitostí.

    Každá fyzická osoba může mít investice i v obchodním majetku podnikatele a zdaňovat tak i dlouhodobý nájem jako podnikání. Většinou se to však nevyplatí.

    Prvně je třeba si uvědomit, že obchodní majetek nemá podnikatel uplatňující paušální výdaje. Nájem potom musí zdanit jako příjem z nájmu a může kombinovat paušální výdaje v podnikání a skutečné u nájmu nebo mít paušální výdaje všude.

    Obecně je kategorie příjmu z nájmu je v ČR pro fyzické osoby velice výhodná. Zdanění nájmu jako příjmu z podnikání naopak často nevyjde výhodně, neboť z tohoto příjmu platíte i sociální a zdravotní pojištění a následný prodej bytu bude osvobozen od daně z příjmů až po 10 letech od vyřazení z obchodního majetku.

    Pokud podnikatel bude chtít využít paušální daně, nájem nemovitosti v obchodním majetku jej neomezuje – bude mít i nadále příjmy pouze z podnikání.

    Další výhody nájmu jako podnikání mohou být:

    1. využití institutu spolupracující osoby a rozdělení zisků – u nájmu v SJM může zdanit v jednom roce jen jeden z manželů, zde je jednak širší okruh osob, dále větší volnost v rozdělení zisků;
    2. při podnikání nám běží doba pojištění pro důchod; navíc, pokud máme jen příjem z nájmu, musíme stejně doplatit zdravotní pojištění

    Je důležité zmínit, že pro skutečné výdaje platí totéž co u příjmů z nájmu fyzické osoby vč. odpisů, technických zhodnocení a oprav – jak u podnikání, tak u nemovitosti ve firmě.

    Fyzická osoba nebo firma?

    Protože nájem (nebo ubytovací služby) budou typicky využívat skutečné výdaje (protože odpisy a úroky), je otázkou, zda mít nemovitost jako fyzická osoba, nebo ve firmě.

    Jaký je v tom rozdíl?

    1. Pokud již firmu máte, nemovitost pořídíte bez platby srážkové daně, kterou byste platili při rozdělení zisku.
    2. Výnosy a náklady z nájmu se dostanou do základu daně firmy, případná ztráta z nájmu (vlivem odpisů a úroků) tak snižuje výsledek hospodaření firmy. To sice snižuje základ daně, ale nemusí být vždy výhodné např. kvůli věřitelům či výplatě zisku.
    3. Zadlužení z financování nemovitosti vstupuje do celkového zadlužení firmy.
    4. Nemovitost lze financovat kromě cizích úvěrů i soukromými zdroji. Tyto mohou být do s.r.o. poskytnuty např. formou příplatku nebo formou půjčky. U půjčky je třeba zvážit jak ovlivní další externí financování, navíc půjčky mezi spojenými osobami (firma a její společník nebo jednatel) musí mít úrok nejvýše takový, jaký by byl poskytnut nezávislou osobou s ohledem na riziko, účel, celkové zadlužení atd. – lze však stanovit úrok nižší nebo žádný. Úroky spojeným osobám do čtyřnásobku vlastního kapitálu jsou daňově uznatelné, sníží tak základ daně z příjmů firmy. Přitom vklad nemovitosti zvýší vlastní kapitál o ocenění nemovitosti ke dni vkladu. U fyzické osoby se vyplacené úroky zdaní srážkovou daní ještě na úrovni firmy, dostane je zdaněné, neuvádí v přiznání. Jednatel musí samozřejmě vždy zvážit, zda takovou půjčkou nepřivodí firmu do úpadku.
    5. Pro financování nájmů bude potřeba kladný vlastní kapitál a zisk.
    6. Firma ručí svým majetkem za své závazky, tj. pokud je v jedné firmě jak hlavní podnikání, tak investice, věřitelé dosáhnou na celý majetek firmy.
    7. Daň z příjmů firem je 21%, u fyzických osob je to 15% ze základu daně do 36násobku průměrné mzdy a nad tuto hranici 23%. Hranice u fyzických osob tak je 1 676 052 v roce 2025 (odpovídá 139 671 Kč měsíčně) ze všech příjmů vč. zaměstnání či podnikání po uplatnění paušálních výdajů.
    8. Firma nikdy neprodá nemovitost osvobozenou od daně. Osvobozeně však lze prodat firmu jako takovou i s nemovitostí a běžícími nájemními či servisními smlouvami.
    9. Firma povinně vede účetnictví a má další náklady spojené např. s notářskými poplatky.

    Firma uplatňuje odpisy a další výdaje jako fyzická osoba. Není zde však žádná možnost paušálních výdajů, natož paušální daně.

    Je nutné si hlídat případné obchody mezi jednatelem či společníkem a svojí firmou. Musí probíhat za standardních podmínek a cen a je nutné toto doložit.

    Vznikají i firemní struktury, kdy je odděleno hlavní podnikání a další investice do jednotlivých firem, které jsou drženy jednou mateřskou společností – holdingem. Přitom lze přesouvat zisky z provozní firmy do mateřské a odtud do investičních dcer. Tímto je odděleno riziko jednotlivých činností. Navíc, lze jednotlivé činnosti odděleně financovat. Účelem struktury nesmí být jen daňová optimalizace, ovšem izolace rizika od majetku může být validní důvod pro takovou strukturu. Struktura je složitější na vedení účetnictví a další obsluhu.

    Podíl na s.r.o. může jednotlivec prodat osvbozeně od daně z příjmů po 5 letech. Ovšem, holdingová matka, za podmínky podílu alespoň 10% na základním kapitálu, může podíl na dceřiné firmě prodat již po 12 měsících nepřetržité držby, bez limitů hodnoty. U fyzické osoby navíc stále platí limit 40 mil. Kč příjmů z prodeje akcií a podílů za rok, který se ovšem ruší k 1.1.2026 (změna je stále v legislativním procesu).

    Speciálním případem vkladu do firmy může být i vyčlenění nemovitosti do svěřenského fondu.

    Svěřenský fond

    • Znalecké ocenění majetku při jeho vyčlenění do svěřenského fondu není povinné. Vkladem vkladatel nezískává žádný podíl ve svěřenském fondu, proto není z tohoto důvodu nutné majetek oceňovat. Již při vkladu je o majetku na straně fondu účtováno. Proto je nutné stanovit vstupní pořizovací ceny, postačí odhadce.
    • Na majetek fondu se neuplatní osvobození platná pro fyzické osoby (zejména osvobození při prodeji) ani když je fyzická osoba správcem a jako taková zapsaná v evidencích.
    • Svěřenský fond daní příjmy jako právnická osoba a může také vlastnit firmu s nemovitostí jako holdingová struktura popsaná výše.
    • Zatím je od daně z příjmu osvobozeno „dědění přes svěřenský fond“, „darování příbuzným přes svěřenský fond“ a bezúplatné využívání majetku ve svěřenském fondu obmyšlenými, kteří jsou příbuzní vkladatele. Velmi zjednodušeně, je daňově neutrální jako klasické dědění a darování. Navíc, nemovitost může být ve fondu po generace (nejdéle však 100 let) aniž by měnila majitele.
    • Do fondu vyčleněný majetek si lze vybrat zpět bez daně z příjmů.
    • Vydání nemovitosti ze svěřenského fondu restartuje 10 letý časový test pro osvobození prodeje této nemovitosti. Neuplatní se zkrácení o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele.
    • Při rozdělení majetku, včetně vrácení majetku obmyšleným, se uplatní fikce přednostní výplaty ze zisku fondu a až následně z ostatního majetku fondu. Zde je rozdíl mezi svěřenskými fondy a obchodními korporacemi, holdingová společnost se může rozhodnout, kterou část vlastních zdrojů si vyplatí. Právní fikce výplaty ze zisku se však uplatní jen pokud fond eviduje v účetnictví zisky minulých let. Tato právní fikce může dopadnout i na výplatu vloženého majetku nebo způsobit nerovnost mezi beneficienty.
    • Založení a administrace svěřenského fondu je finančně náročnější než u s.r.o., natož u fyzické osoby.

    Shrnutí

    Zejména pokud již máme firmu, můžeme také investovat do nemovitostí v této firmě nebo její dceři/sestře – můžeme přitom pracovat s kapitálovou strukturou (poměr vlastního kapitálu a půjček od bank i příbuzných či jen vlastních úspor) a u velkých příjmů může vyjít i zdanění výhodněji než u fyzické osoby. Na druhou stranu, osvobození při prodeji funguje jinak a často méně výhodněji než u fyzické osoby.

  • Zdanění nájmů

    Investiční nemovitosti lze pronajímat jako fyzická osoba nebo je lze mít ve firmě (nebo spolku, nadačním či svěřenském fondu) a pronajímat skrz tu.

    Fyzická osoba nejčastěji daní příjem z nájmu jako samostatný druh příjmů. Příjmy z nájmu nemovitostí v ČR budou vždy zdaněny v ČR, i když jste rezident jinde. Naopak, jako daňový rezident v ČR zde daníte celosvětové příjmy, proto je třeba vyřešit případné příjmy z nájmů v cizině dle podmínek smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

    Za příjem z podnikání se vždy považuje AirBnB, Booking atd., přitom se nejedná o nájem, ale ubytovací služby. To zahrnuje další povinnosti, mj. placení místních poplatků a vyšší daň z nemovitostí. Je podstatné si uvědomit, že finanční úřady se dostanou k informacím z platforem o tom, jaké byty se takto pronajímají.

    Proti příjmům lze vždy uplatnit buď paušální výdaje nebo skutečné výdaje.

    Paušální výdaje jsou 30% z inkasovaného nájmu, max 600 000 Kč.

    Skutečné výdaje často vyjdou výhodněji, zejména u nových investičních nemovitostí.

    Součástí skutečných výdajů jsou

    • úroky z úvěrů na financování nemovitosti; zde nejsou omezení jako u úroků z hypotéky na bydlení. Tyto úroky se zahrnou rovnou proti příjmům z nájmu, nikoliv samostatně v přiznání.
    • odpis ceny nemovitosti;
    • daň z nemovitých věcí;
    • dále např. běžná údržba, náklady na realitní zprostředkování, poplatky platformám, pojištění atd.;
    • případně rezerva na opravy;
    • případné vybavení bytu nebo jeho odpisy

    Vždy musí jít o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění nebo udržení příjmů z nájmu.

    Odpisy

    Cenu nemovitosti promítáme do výdajů právě formou odpisů. Každý rok tak do výdajů uplatníme určitou část kupní ceny. U ceny je důležité, že nezahrnuje cenu pozemku. Je možné využít cenové mapy, nebo mít v kupní ceně zvlášť cenu pozemku a zvlášť cenu stavby. Pokud máme nemovitost před zahájením nájmu déle jak 5 let, je nutné ji pro odpisy ocenit, přitom stačí odhadce. Odpisy lze zahájit i po letech nájmu, ovšem ocenění je třeba provést k zahájení nájmu. Odpisovat nikdy nelze darovanou nemovitost!

    Je-li nemovitost zděděná

    1. Dědic pokračuje v daňových odpisech, pokud již byly zahájeny.
    2. Pokud nebyla nemovitost doposud odpisována – např. v bytě dosud bydleli rodiče, nově bude pronajat – zahajují se odpisy z ceny, ze které by odpisoval zůstavitel. To znamená, pokud byla nemovitost pořízena do 5 let před zahájením nájmu, půjde o tuto cenu, pokud byla pořízena dříve, pak je nutné ji pro odpisy ocenit. Pokud zůstavitel nemovitost již pronajímal, bude to cena k zahájení nájmu zůstavitele. V opačném případě lze využít ocenění pro dědické řízení.

    U kombinace úroků a odpisů je velká šance, že náklady převýší samotné nájemné vybrané v daném roce. Vznikne tak dílčí daňová ztráta. Pokud zároveň podnikáte, tato ztráta se odečte od příjmů z podnikání. Lze ji odečíst i od příjmů z kapitálového majetku a ostatních příjmů, např. z prodeje cenných papírů. Proti příjmům ze zaměstnání ztrátu uplatnit nelze. Pokud nejsou v tomto roce příjmy, proti kterým uplatnite ztrátu, lze ji uplatnit i proti příjmům ve dvou předchozích letech nebo až 5 následujících. Toto převádění ztrát ovšem nese důsledky v tom, do kdy může finanční úřad kontrolovat jednotlivá přiznání. Je dobré se zamyslet, zda není lepší klidnější spaní.

    Pokud se chci daňové ztrátě vyhnout, nebo zvýšit příjmy, např. pro získání financování:

    • daňové odpisy nemusí banky vnímat jako reálný náklad, ale lze je také snížit a prodloužit. Také není nutné s odpisy začít ihned;
    • úroky z úvěrů můžou banky také přičíst zpět;
    • banky umí pracovat i s jednorázovými opravami;
    • lze samozřejmě některé náklady jednoduše neuplatnit. Až další 3 roky také lze podat dodatečné daňové přiznání a náklady douplatnit, je však třeba jisté procesní opatrnosti. Zpětně nelze měnit mezi paušálními a skutečnými náklady.

    Nájem nemovitosti v SJM zdaňuje vždy jen jeden z manželů, ale lze i meziročně libovolně střídat, který to bude. Pokud vznikne ztráta, nelze jí přenášet mezi manželi nebo uplatnit např. proti příjmům z prodeje cenných papírů druhého manžela, a to ani z části. U příjmů z podnikání lze kombinovat s institutem spolupracující osoby, tj. druhý manžel rozdělí až 50% zisku z podnikání na manžela se ztrátou z nájmu a do této výše se ztráta odečte od zisku.

    Pokud byt pronajímáte jako fyzická osoba mimo obchodní majetek, může být i plně odepsaný a i tak je jeho následný prodej osvobozen od daně z příjmů po 10 letech od koupě. Stejně tak lze i odepsaný nájemní byt vložit do firmy a tím odpisy restartovat. Pro obchodní majetek toto neplatí a pro firemní už vůbec ne.

    U vkladu nemovitosti do firmy je nutné ocenění znalcem. Takové ocenění bude k datu vkladu – nikoliv k zahájení nájmu. Pokud jde o nemovitost zděděnou, kde pokračujeme v nájmu a nemovitost je již (z části) odepsaná nebo pokud zůstavitel používal paušální výdaje a nikdy neodpisoval, může být s ohledem na nedávný růst cen nemovitostí zajímavá varianta nemovitost vložit do firmy a přitom ocenit k datu vkladu – místo použití historické ceny k zahájení nájmu.

    Do nájemní nemovitosti lze pořídit další vybavení. Toto bude buď drobný majetek (např. televize za 5 000) nebo nebo půjde o dlouhodobý majetek (např. nová kuchyně), pokud jej plánujeme užívat déle než jeden rok a cena bude vyšší než 80 000 (samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením).

    Dlouhodobý majetek zařadíme do odpisových skupin a jako výdaje uplatníme opět odpisy. Drobný majetek lze dát do výdajů přímo.

    Opravy, rekonstrukce a další změny

    Velké změny (nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud cena při dokončení převýší 80 000 Kč) jsou vždy tzv. technické zhodnocení. Tato technická zhodnocení nelze dát do nákladů, ale zvyšují zůstatkovou cenu pro budoucí odpisy. Po dokončení se tak přepočítá plán odpisů – doba odpisování se neprodlužuje.

    Rekonstrukcí se myslí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizace označuje rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Tedy zateplení a výměna oken nad 80 000 za nová s izolačním trojsklem bude rekonstrukce (změna technických parametrů), naopak výměna bytového jádra – bez změny účelu, technických parametrů, rozšíření vybavení (bylo standardní wc, vana a umyvadlo – je standardní wc, vana a umyvadlo) je pouhá oprava, která patří do nákladů běžného období.

    Technické zhodnocení lze provést na darovaném majetku a toto se pak odpisuje samostatně.

    Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace z veřejných zdrojů, poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení.

    Na opravy – nikoliv technické zhodnocení – lze tvořit daňově uznatelnou rezervu. Musí přitom jít o plánovanou nepravidelnou opravu. Lze tak řešit např. výše uvedenou rekonstrukci bytového jádra – výdaje se rozloží do více let tvorbou rezervy místo jednorázového velkého výdaje. Peníze přitom musí ležet na vázaném účtu v bance a mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena. Plán je zde velice důležitý: rezervu u nemovitostí tvoříme 2 až 10 let a oprava musí být zahájena nejpozději o rok později než jsme naplánovali a rezerva musí být vyčerpána nejpozději v dalším roce po zahájení opravy. Při porušení podmínek se rezerva ruší, tj. je nutné jí dodanit. Každý rok tvorby rezervy odkládáme rovnoměrnou částku. Pokud stále tvoříme rezervu a zjistíme, že plán neodpovídá realitě (např. oprava bude vlivem inflace nákladnější), upravíme plán a odkládáme více od aktuálního roku. Tvorba rezervy na opravu není povinná. Může se však hodit pro rozložení výdajů do daní v čase, aby v roce opravy nevypadl příjem pro další financování.

    Evidence

    U příjmů z nájmů vždy vedeme záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.

    U skutečných výdajů evidujeme navíc výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z nájmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácíme mzdy. U nájmů lze případně vést i účetnictví.

    U skutečných výdajů je povinnost daňového subjektu prokázat, že šlo o výdaje doopravdy vynaložené, na dosažení, zajištění nebo udržení příjmů z nájmu.

    Pokud snad přijímáme nájem v hotovosti, je dobré mít komplexní dokumentaci – nájemní smlouva, příjmové doklady, evidence příjmů, popř. komunikace s nájemníkem – aby nebylo pochyb, že se jedná skutečně o příjmy z nájmu a že se žádné příjmy neopomenuly.

    Obecně, je povinností daňového subjektu prokázat vše, co uvádí v daňovém přiznání. Správce daně může vyzvat k prokázání konkrétních okolností.

    DPH

    Samotný nájem bytu je od DPH osvobozen bez nároku na odpočet, pokud jen dlouhodobě pronajímáme byt, neřešíme DPH. Pokud ovšem podnikáme a máme příjmy z nájmů, je třeba si dát pozor! Příjmy z nájmů se započítávají do obratu pro účely DPH. Proto např. obrat 1 500 000 z podnikání a příjem 600 000 z nájmu z fyzické osoby udělá plátce DPH. Plátci DPH jsou plátci pro všechny své ekonomické činnosti (mimo zaměstnání) – tj. podnikání, nájmy atd. Tedy pronájem bytu spolu s podnikáním z nás může udělat plátce DPH, budeme však zdaňovat jen své podnikání a nikoliv nájem.

    Pozor, tím, že je nájem osvobozen bez nároku na odpočet, musíme krátit odpočet u všeho, co používáme jak pro nájem, tak pro podnikání – např. telefon, internet, kancelář atd.

    Aby to nebylo tak jednoduché, u ubytovacích služeb (AirBnB, Booking, apod.) již DPH musíme řešit, o tom však až v navazujícím příspěvku.

    Shrnutí

    Nejjednodušší a často i daňově nejvýhodnější je nemovitosti pronajímat dlouhodobě jako fyzická osoba. Pokud pronajímáme nemovitost s hypotékou, kombinace úroků a odpisů často způsobí, že nejen neplatíme daň, ale můžeme si snížit daň z podnikání či obchodů s cennými papíry. Ve finančním plánu můžeme navíc kalkulovat s osvobozením u prodeje nemovitosti.

  • Zdanění příjmů z kapitálového majetku fyzické osoby

    Tento příspěvek se zabývá specificky situací fyzické osoby, daňového rezidenta ČR, kdy cenné papíry či virtuální aktiva nejsou zařazeny v obchodním majetku.

    Základní přehled

    Podíly: osvobozeno po 5 letech
    Cenné papíry a virtuální aktiva: osvobozen příjem do 100 000 Kč (samostatné limity pro cenné papíry a pro virtuální aktiva) nebo po 3 letech.

    Přitom od roku 2025 max 40M Kč /rok v časovém testu, přičemž toto omezení se zatím nevztahuje na virtuální aktiva.

    U zdanitelného příjmu lze uplatnit jako náklady pořizovací cenu a
    poplatky (náklady na dosažení) Nelze vykázat ztrátu. Příjem vzniká při prodeji, až je zaplaceno.

    Osvobození prodeje cenných papírů u fyzické osoby

    Pokud ročně prodá fyzická osoba cenné papíry do 100 000 Kč, jde o osvobozený příjem bez ohledu na dobu jejich držení. Nesmí se přitom jednat o cenné papíry zařazené v obchodním majetku. Jde o příjem z prodeje, nikoliv zisk.

    Pokud by však ročně prodala celkem byť jen za 100 001 Kč, budou se všechny prodeje posuzovat z hlediska tříletého časového testu.

    Pokud cenný papír byl držen déle jak 3 roky, půjde o osvobozený příjem. Tato doba se nepřerušuje ani dědictvím v řadě přímé či výměnou akcií při zachování celkové hodnoty.

    U podílů na obchodních korporacích, které nejsou představované cenným papírem lze osvobození aplikovat po 5 letech mezi nabytím a prodejem.

    Při darování, vkladu do obchodní korporace či svěřenského fondu či podobných transakcích se časový test přerušuje.

    Od roku 2025 je na toto osvobození v rámci tříletého testu postaveno omezení 40 milionů Kč příjmů za zdaňovací období. Tento limit je přitom sdílený pro cenné papíry a podíly. Nad těchto 40 milionů příjmů bude potřeba příjem zdanit. Proti zdanitelné části příjmu půjde uplatnit výdaje dle § 10 odst. 4 a to v poměru, v jakém není příjem od daně osvobozen. Pro cenné papíry nabyté do 31.12.2024 bude možné alternativně proti zdanitelné části příjmu uplatnit tržní hodnotu cenných papírů/podílů k 31.12.2024 podle zákona o oceňování majetku (§ 10 odst. 9) (SKOČÍKOVÁ et al., 2024) U fyzické osoby lze případně na plánovat odprodeje investic do více let, či na splátky. Toto omezení se zatím nevztahuje na nové osvobození pro virtuální aktiva.

    V případě jednotlivého prodeje za více jak 5 mil. Kč se nesmí zapomenout na oznámení o osvobozených příjmech.

    Dle ustálené judikatury NSS se u osvobozených příjmů nelze rozhodnout, že je zdaníme. (7 Afs 229/2022 – 35, 2024)

    Zdanění kapitálových příjmů z finančního majetku fyzické osoby

    Pokud příjem nebude osvobozený, je třeba jej uvést v daňovém přiznání. Je vhodné si pamatovat, že pokud základ daně ze všech příjmů přesáhne 36násobek průměrné mzdy, z částky nad tento limit zaplatí daň 23%. V roce 2024 limit činil 1 582 812 Kč.

    U fyzické osoby neosvobozený prodej zahrneme do dílčího základu daně z ostatních příjmů. Proti příjmu z prodeje můžeme uplatnit náklady na jeho dosažení, zejména pořizovací cenu a případné poplatky. V rámci ostatních příjmů lze kompenzovat zisky a ztráty v rámci jednotlivých druhů příjmů (§ 10 odst. 4), tj. samostatně cenné papíry, samostatné podíly, samostatně „jiné věci“, tj. zde virtuální aktiva.

    U fyzické osoby v rámci ostatních příjmů je možnost si zvolit, který instrument zrovna prodáváme. Příklad: vlastníme 100 ks akcií ABC, a.s. nakoupených v průběhu času. 10ks prodáme. Je na nás, kterých 10ks jsme zrovna prodali a tedy za jakou pořizovací cenu. Samozřejmě je třeba hlídat, že žádné akcie nebyly prodány vícekrát. Je tak možné průběžně odprodávat nejdražší kusy, které budou generovat nejmenší základ. Naopak, ty nejlevnější lze ponechat do jejich osvobození.

    U cizoměnových titulů použijeme jednotný kurz Ministerstva financí. Pokud k pořízení došlo v jiném roce, je pro pořizovací cenu potřeba použít kurz roku pořízení.

    V případě zařazení finančního majetku do obchodního majetku podnikatele, dojde ke zdanění v rámci samostatné činnosti a nelze uplatnit žádné osvobození. Pořizovací cenu lze v daňové evidenci uplatnit okamžikem zaplacení. Ze základu daně se zaplatí sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k absenci osvobození a dalším odvodům většinou nebude zařazení do obchodního majetku daňově optimální. Je proto třeba hlídat nesoustavnost obchodování.

    V situaci, kdy by např. příjmy z tradingu způsobily zdanění 23% bude výhodnější provozovat tyto aktivity v rámci právnické osoby.

    Při srovnání právnické osoby a fyzické osoby v rámci osvobozených příjmů s 15% sazbou daně, použití právnické osoby bez dalšího nevyjde optimálně. Jistý manévrovací prostor vznikne při zapojení pokročilejší kapitálové struktury a financování částečně skrze cizí zdroje. Pokud by však takto byla společnost financována spojenými osobami je nutné ošetřit, že úroky jsou v obvyklé tržní výši. Taková struktura může být nevhodná, pokud by bylo potřeba např. bankovního financování. Získání daňové výhody nesmí být nikdy hlavním důvodem transakce.

    Zdanění virtuálních aktiv se podrobněji věnuje samostatný příspěvek.

  • Zdanění příjmů z hazardních her

    Příjmy fyzických osob z hazardních her podléhají zdanění podle § 10 zákona o daních z příjmů. Zdanění podléhají výhry, a to z

    • loterií a tombol,
    • kurzových sázek a totalizátorových her,
    • technických her
    • živých her
    • turnajů živých her
    • a dalších hazardních her.

    Hazardní hry jsou regulovány zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Provozovatel regulované hazardní hry dále platí daň z hazardních her podle zákona č. 187/2016 Sb. V tomto textu se ovšem zaměříme na zdanění příjmů fyzických osob.

    Výhry z loterií a tombol podléhají srážkové dani. Výhry tedy výherce obdrží již zdaněné a dále je nemusí nijak řešit.

    Zdanění podléhají výhry za rok. Výhrou zde myslíme součet výher po odečtení vkladů do her.

    Příklad:

    • za rok prosázeno 20 000, výhry celkem 21 500, ke zdanění tedy 1 500.
    • za rok prosázeno 20 000, výhry celkem 19 000, ke zdanění 0.

    Příjmy třídíme podle výše uvedených kategorií (kurzové sázky, technické hry, živé hry, turnaje, …)

    V rámci každé kategorie až 50 000 Kč osvobozených příjmů ročně. Ovšem jakmile je úhrn výher za rok byť 50 001, podléhá vše zdanění.

    Limit 50 000 máme od roku 2024 po prosazení konsolidačního balíčku.

    Příklad:

    • Za rok prosázeno celkem 20 000 Kč v technických hrách, výhry celkem 25 000 Kč, ke zdanění by bylo 5 000 Kč, což je ovšem pod limitem 50 000 Kč. Jiné příjmy z technických her v daném roce nebyly. Příjem je tedy osvobozen.
    • Za stejný rok prosázeno celkem 250 000 v pokerových turnajích, výhry celkem 400 000, ke zdanění 150 000, což je nad limitem 50 000. Celých 150 000 Kč tedy bude zdaněno. Na osvobození příjmů z technických her to ovšem nemá vliv.

    V rámci technických her se lze setkat s bonusovými hrami nebo bonusovými koly. Zde je nutné číst herní plán. Lze se setkat s tím, že spuštění bonusové hry nebo bonusového kola není spojeno s vložením další sázky do hry a jsou považovány za součást jedné technické hry. Situace, že Vám provozovatel píše „bonus 1 000“ nemá vliv na příjmy, ale ani na sázky. Můžete teoreticky získat výhru z ničeho.

    Obdobně fungují také bonusy typu volná zatočení. Opět nedáváte žádnou sázku navíc a můžete případně získat výhru.

    Jinde se můžete setkat s bonusy typu peníze na účet. Zde je nutné se podívat do herního plánu. Často se setkáte s popisem, že se jedná o výhru a jako takovou je třeba tento bonus započítat. Typicky tedy, pokud je bonus následně prosázen, vstupuje jak do výher tak do sázek.

    Pro správné započítání je třeba sledovat výpis, kdy je bonus vlastně započítán či připsán na účet. V podmínkách bývají fráze jako: „Pokud je hra přerušena v průběhu libovolné bonusové hry, dojde k připsání výhry na účet. Toto lze dohledat v historii transakcí.“ Tedy bonus uprostřed hry slouží jen k udržení hráče ve hře po delší dobu, ale do daní nevstupuje, tam bude jen počáteční sázka a případně následná výhra.

    Příklad: Prosázeno 20 000, z toho výhry 19 500. Dále 1 000 bonus, ten byl vsazen a z toho získána výhra 750.

    • Sázky: 20 000 + 1 000 bonus
    • Výhry: 19 500 + 1 000 bonus + 750
    • Celkem: 250

    Příklad: Prosázeno 20 000, z toho výhry 19 500. Dále volná protočení, z toho získána výhra 750.

    • Sázky: 20 000
    • Výhry: 19 500 + 750
    • Celkem: 250

    Podle podmínek v herním plánu tak bonus může způsobit překročení limitu 50 000 Kč a následné zdanění.

    Limit 50 000 se počítá z celkového součtu výher za rok, u všech společností, po odečtení všech, i neúspěšných vkladů.

    Příklad:

    • Sázky za rok celkem: 20 000 (více sázek, většina neúspěšných)
    • Výhry celkem: 50 001 (jedna výhra)
    • Celkem za rok: 30 001, osvobozený příjem

    Příklad:

    • Celkem bilance za rok (výhry po odečtení sázek) u společnosti T: + 70 000
    • Celkem bilance za rok (výhry po odečtení sázek) u společnosti F: – 30 000
    • Celkem za rok: +40 000, osvobozený příjem

    Překročení ročního limitu u kurzových sázek si musí hlídat hráč sám. Finanční úřad může žádat o předložení evidence výher a proher za jednotlivé typy her. Provozovatel hazardních her by měl tuto evidenci na požádání vystavit dle hráčského konta.

    Pro výpočet základu daně je podstatná výše sázek a výher, tj. kolik jsme za daný rok v plusu. Vklady a výběry nehrají roli. Zda máme peníze na účtu v bance nebo v kasinu není rozhodující. Podstatné je sledovat všechny hry za celý rok.

    I v případě, že by někdo hrál, např. poker, profesionálně a „na plný úvazek“, půjde o příjem z hazardních her. Jako výdaje si lze uplatnit pouze sázky. Nelze tak třeba uvažovat např. cestovní výdaje na turnaje po světě, jako u profesionálních sportovců. V případě neexistence dalších příjmů je dotyčná osoba pro účely důchodového a zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů a tedy musí doplatit do minimálního základu pojistné. Naopak, i při dalších přijmech je dotyčný diskvalifikován z paušálního režimu, pokud má příjmy nad 50 000 Kč z kapitálového majetku, nájmu, ostatní příjmy vč. hazardu. V České republice nelze na hráče pokeru nahlížet jako na sportovce. Pokud by toto chtěl někdo testovat ve správním soudnictví, musel by zejména prokazovat, že o jeho výhře či prohře nerozhoduje ani z části náhoda nebo neznámá okolnost. Investování je přitom explicitně vyňato z regulace hazardních her.

    Text je k právnímu stavu 1.1.2025.

  • Dlouhodobý investiční produkt

    Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je novinka v zákoně o daních z příjmů od 1.1.2024. Jde o portfolio investičních nástrojů, které vede např. obchodník s cennými papíry, investiční společnost nebo banka. („Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění 01.01.2024 – 31.12.2024“, 2023)

    DIP je koncipován tak, že poskytuje daňovou výhodu fyzickým osobám, které dlouhodobě investují na kapitálovém trhu. Vložené prostředky na které je čerpána daňová úleva nelze bez sankcí předčasně vybrat. Na druhou stranu umožňuje značně flexibilní nakládání s takto vyčleněnými prostředky.

    Co může být v DIPu (volný výčet)

    1. peněžní prostředky

    2. veřejně obchodované investiční cenné papíry (zejména akcie, dluhopisy a některé deriváty) nebo nástroje peněžního trhu

    3. speciálně „cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů“

    4. cenné papíry kolektivního investování

    5. dluhopisy členského státu EU nebo centrální banky takového státu

    6. kryté dluhopisy zahraniční banky se sídlem v EU

    7. vybrané deriváty

    Přesný výčet je v § 134i zákona č. 256/2004 Sb., o o podnikání na kapitálovém trhu.

    Při prodeji či jinému zpeněžení investičního nástroje v DIPu, musí zůstat peněžní prostředky v DIPu. („Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění 01.01.2024 – 31.12.2024“, 2023)

    Veřejně obchodovatelný instrument je obchodován na regulovaném trhu v členském státě EU nebo trhu na seznamu (Česká národní banka, 2024), který zahrnuje celosvětově významné trhy.

    Dle (Česká národní banka, 2010) lze i zámořské ETF podřadit pod českou definici otevřeného podílového fondu, tedy cenný papír kolektivního investování. Prakticky půjde o to, aby měl vydán prospekt dle Směrnice 2009/65/ES.

    Co nemůže být v DIPu

    V DIPu nemůžou být např.

    1. virtuální aktiva ani po novele zákona o daních z příjmů, kterou se má zavést jejich osvobození v časovém a hodnotovém testu. ETF na virtuální aktiva ovšem lze i nyní.

    2. investiční cenné papíry, které nejsou veřejně obchodované (např. akcie veřejně neobchodované a.s. či soukromého investičního fondu)

    3. podíly v obchodních společnostech

    Daňová podpora

    Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří.

    Od daně je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Tento příspěvek je i daňově uznatelný náklad zaměstnavatele.

    Daňově podporovaný produkt je i DIP a příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Od roku 2024 je nově jeden limit pro všechny produkty, zahrnující původní penzijní spoření, životní pojištění, nový DIP a další produkty. DIPem je i obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. („Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění 01.08.2024 – 31.12.2024“, 2024)

    Nárok na nezdanitelnou část základu daně se prokazuje smlouvou o dlouhodobém investičním produktu a každoročně potvrzením osoby, která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období. DIP nemá žádné státní příspěvky.

    Z koncepce odpočtu plyne, že pokud máme existující investiční nástroje, které převedeme do DIPu, můžeme si jejich cenu odečíst od základu daně. Vzhledem k dalším podmínkám je však třeba tento postup dobře zvážit.

    Podmínky daňové podpory

    Základní podmínkou daňové podpory je, že vybrat peníze nebo jinak odepsat produkty z DIPu lze nejdříve po 10 letech (120 měsících) a nejdříve ve věku 60 let („pravidlo 120+60“) Jen ve velmi speciálních případech, např. invalidita třetího stupně nebo smrt, lze z DIPu vybrat majetek dříve bez dodanění podpory.

    S nástroji v DIPu lze dále relativně svobodně nakládat, tj. za vložené peníze nakupovat investiční nástroje a ty prodávat. Jediné omezení je, že peníze ani investiční nástroje neopustí DIP. Případné dividendy či úroky jsou opět součástí DIPu.

    Smluv o DIPu lze mít obecně více. Pravidlo „120+60“ se přitom vztahuje na konkrétní smlouvu, tedy zejména při převodu z jednoho DIPu na jiný dojde u poplatníků starších 50 let k „uzamknutí“ prostředků na dalších 10 let pod sankcí navrácení získané daňové podpory i po dosažení 60 let věku.(MORCINEK, 2024) Aktuálně lze majetek přesunout k jinému poskytovateli bez ztráty podpory pouze pokud původní poskytovatel zanikne nebo ztratí oprávnění. Sněmovnou prošel poslanecký pozměňovací návrh, který chce toto omezení zvolnit: při převodu finančních prostředků z jednoho DIPu na jiný („na nový produkt spoření na stáří stejného druhu“) by se doby spoření na obou smlouvách sčítaly. Aby se doby spoření sčítaly, musel by poplatník převést na nový produkt spoření na stáří veškeré naspořené finanční prostředky. Dle přechodných ustanovení novely by se toto nové pravidlo mělo uplatnit i v případě již vzniklých smluv. (HAVRÁNEK, 2024) Tato změna zatím neprošla Senátem.

    Pokud dojde k porušení podmínek daňové podpory, je třeba dodanit příspěvky odečtené od základu daně za posledních 10 let v rámci § 10 (ostatní příjmy), resp. příspěvky zaměstnavatelů v rámci § 6 (závislá činnost) Za porušení podmínek se považuje i situace, kdy je do DIPu vloženo více než je možné odečíst od základu daně a následně se vybere „nadbytečná“ část zpět. („Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění 01.08.2024 – 31.12.2024“, 2024)

    Prostředky v DIPu jsou nadále majetkem investora. Pokud dojde k jejich odprodeji, byť v DIPu, může dojít k povinnosti tento prodej zdanit. Toto zdanění probíhá úplně stejně, jako kdyby investor prodal investiční nástroje mimo DIP.

    Důležité je, že případnou daň musí investor zaplatit ze svých prostředků mimo DIP. Nemůže k tomu využít výnosu z prodeje, aniž by porušil podmínky daňové úlevy. (MORCINEK, 2024; oddělení Kapitálový trh a finanční inovace, 2024)

    Poplatky poskytovateli produktu lze platit z prostředků v DIPu.

    Dále je třeba dodat, že po splnění „pravidla 120+60“ je nadále možné čerpat daňové výhody a nemělo by již docházet k sankcím při předčasném výběru. (MORCINEK, 2024)

    Výběr prostředků

    Zákon nemá žádnou úpravu,týkající se čerpání penze z DIPu. Po splnění časových limitů daňové podpory (resp. ve speciálních případech) lze investiční nástroje prodat a peníze z prodeje vybrat z portfolia DIPu bez sankcí. Z pohledu daně z příjmů půjde o standardní prodej cenných papírů. Na rozdíl od starších penzijních produktů tak může dojít ke zdanitelnému příjmu.

    Další citované zdroje:

    MORCINEK, F. (2024). Dlouhodobý investiční produkt: Nová daňově podporovaná alternativa spoření na stáří. Bulletin Komory daňových poradců ČR, (1), 10–14.

    Text byl původně k právnímu stavu v listopadu 2024 a prošel drobnou aktualizací v lednu 2025.

  • Zdanění kryptoměn

    Virtuální aktiva se považují za nehmotnou movitou věc. (Generální finanční ředitelství, 2022) Daní se směna virtuálních aktiv za peníze, směna virtuálních aktiv mezi sebou i směna virtuálních aktiv za zboží či služby. (HANYCH et al., 2018)

    U fyzické osoby prodej bitcoinů z vlastního portfolia nepodléhal osvobození od daně dle tehdejšího § 4 odst. 1 písm. ze), tj. jako kurzový zisk při směně peněz mimo obchodní majetek. (30 Af 20/2020 – 48, 2022) Senátem prošla novela zákona o daních z příjmů, která zavádí osvobození prodeje kryptoaktiv mimo obchodní majetek fyzické osoby analogicky osvobozenému prodeji cenných papírů, tj. příjem do 100 000 Kč za rok nebo časový test 3 roky. Do její účinnosti podléhají kryptoaktiva zdanění vždy. Zákon čeká na podpis Prezidenta a publikaci ve Sbírce zákonů.

    Neosvobozené kapitálové příjmy z obchodů fyzických osob s virtuálními aktivy v rámci správy vlastního majetku (mimo podnikatelskou činnost) spadají pod dílčí základ daně z ostatních příjmů (§ 10). Proti příjmům z prodeje se uplatní náklady na jejich dosažení, zejména na pořízení virtuálních aktiv. Úrok ve virtuálních aktivech spadá opět pod ostatní příjmy (§ 10), nikoliv příjmy z kapitálového majetku (§ 8).

    Soustavná činnost spočívající v nákupu a prodeji virtuálních aktiv by spadala pod dílčí základ daně z podnikání (§ 7), jelikož jde o nákup a prodej věcí za účelem zisku. Pořízení virtuálních aktiv v daňové evidenci je daňově uznatelné v okamžik zaplacení. V případě prodeje zboží nebo služeb za kryptoměnu půjde o směnu a příjem musí být oceněn tržní cenou přijatých kryptoměn. (602/30.11.22 Přijetí virtuálních aktiv v daňové evidenci, 30.11.2022)

    V IFRS se použije IAS 2 Zásoby pro virtuální aktiva za účelem prodeje, případně IAS 38 Nehmotný majetek. Naopak, virtuální aktiva nespadají pod IAS 32 Finanční majetek. (IFRS Interpretations Committee June 2019) Obdobně se na virtuální aktiva lze dívat optikou Českých účetních standardů. GFŘ doporučuje o virtuálních aktivech účtovat jako o „zásobě svého druhu“. (Ministerstvo financí, 2018; GFŘ, 2022)

    Těžba se ocení vlastními náklady, tj. spotřebovaná elektřina, odpisy hmotného majetku, náklady na připojení k internetu, popř. spotřebované chladící médium. Náklady je třeba prokázat.

    Je velice vhodné vést podrobnou evidenci jednotlivých transakcí, zejména když dochází ke směně jedné kryptoměny za druhou nebo k pořízení zboží či služeb výměnou za kryptoměnu, ovšem i při přesunech aktiv bez obchodního podkladu.

    Obchod s virtuálními aktivy je z pohledu DPH činnost osvobozená bez nároku na odpočet. To se vztahuje i na případně pořízený hmotný majetek za účelem těžby nebo odebíranou elektřinu.

    Od 31.12.2024 je účinným nařízení č. 2023/1113 ze dne 31. května 2023, o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv neboli TFR (Transfer of Funds Regulation). Toto nařízení je součástí agendy EU, která má za cíl zamezit praní špinavých peněz. Mezi hlavní požadavky tohoto nařízení patří, aby zprostředkovatelé transakcí s kryptoaktivy ověřovali totožnost subjektů této transakce, a to bez ohledu na hodnotu samotné transakce. Zprostředkovatelé transakcí pak tuto totožnost po určitou dobu budou povinni také uchovávat.

    Zajisté je dobré upozornit, že podnikání v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem je volnou živností, na kterou v poslední době dopadá řada nové regulace, zejména v oblasti AML a dalších evropských nařízení. Živnost je potřeba, pokud činnosti konáme pro jiného, nikoliv v rámci správy vlastního majetku. Obor živnosti zahrnuje koupi, prodej nebo uchovávání virtuálního aktiva, správu či převod virtuálního aktiva pro jiného, zprostředkování nákupu nebo prodeje virtuálního aktiva, poskytování finanční služby týkající se nabídky nebo prodeje virtuálního aktiva, případně poskytování jiné obdobné služby spojené s virtuální měnou. Mezi poskytování jiné obdobné služby spojené s virtuální měnou povinnou osobou se řadí přeprodávání virtuálních aktiv či emise a vdávání virtuálního aktiva. Výkon této činnosti právnickou osobou vyžaduje bezúhonnost jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu.

    Přijetí žádosti o povolení bude od účinnosti výše uvedené novely podléhat poplatku 10 000 Kč a povolení od FAÚ. Pro povolení je třeba doložit spolehlivost a bezdlužnost a složit jistotu 250 000 Kč. Při provozu činnosti bez povolení bude hrozit pokuta 5 milionů nebo dvojnásobek zisku, bude-li vyšší.

  • Spolupracující osoba

    Právní rámec: § 13 zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění k 1.1.2025

    Fyzická osoba s příjmy ze samostatné činnosti může příjmy rozdělit na tzv. spolupracující osobu.

    Spolupracující osoba je považována za OSVČ z hlediska daně z příjmů a pojistného, nepotřebuje však vlastní živnostenské ani jiné oprávnění. Daň z příjmů i odvody na zdravotní a sociální pojistné odvádí z poměrné části příjmů a výdajů převedených od hlavní osoby. Nevzniká nový právní subjekt, v právních vztazích nadále figuruje jen původní podnikatel. Spolupracující osoba musí být starší 18 let a způsobilá k právním úkonům.

    Spolupracující osobou může být:

    • manžel(ka)
    • osoba žijící ve společně hospodařící domácnosti
    • člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu (tj. zjednodušeně na podnikání)

    Musíme rozdělit stejnou část příjmů jako výdajů, tj. např. 30% příjmů a 30% výdajů. Nelze přerozdělit např. jen příjmy nebo jen výdaje. Rozděluje se zisk, resp. ztráta.

    Omezení (jiné osoby než manžel/ka)

    • podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nesmí být více než 30 %
    • lze rozdělit max 180 000 Kč zisku za zdaňovací období (rok)
    • přitom za každý započatý měsíc spolupráce lze rozdělit nejvýše 15 000 Kč zisku.

    Omezení (manžel/ka)

    • podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nesmí být více než 50 %
    • lze rozdělit max 540 000 Kč zisku za zdaňovací období (rok)
    • přitom za každý započatý měsíc spolupráce lze rozdělit nejvýše 45 000 Kč zisku.

    Ziskem se myslí částka, o kterou příjmy převyšují výdaje.

    Příjmy a výdaje nelze rozdělovat

    • na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
    • na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
    • na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
    • na / od poplatníka, který zemřel, a
    • na / od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani. Pokud rozdělujeme příjmy na spolupracující osobu, nesmíme my ani spolupracující osoba být poplatníkem v paušálním režimu.

    Spolupracující osoba by se měla reálně podílet na podnikatelské činnosti.

    Manželem se myslí i registrovaný partner. (§ 21e odst. 3 ZDP)

    Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (§ 21e odst. 4 ZDP)

    Postup pro zahájení

    Je nutné oznámit spolupráci na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

    Spolupracující osoba vyplňuje registrační formuláře (Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti)

    Pokud spolupracující osoba ještě nepodniká, bude druh činnosti „jiná“, spolupracující osoba nemá (nepotřebuje) živnostenské oprávnění ani jinak nepodniká vlastním jménem.

    OSVČ, která rozděluje příjmy, posílá změnu na správu sociálního zabezpečení.

    Pro daň z příjmů není potřeba registrace ani oznámení.

    U VZP spolupracující osoba uvede hlavní osobu v přihlášce:

    Na oznámení se vztahují lhůty pro oznamování změn.

    Postup při podání přiznání a přehledů

    V daňovém přiznání v příloze č. 1 (výpočet dílčího základu ze samostatné činnosti) vyplníme řádky 107 a 108:  Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), kterou rozdělujeme na spolupracující osobu (osoby) podle § 13 zákona.

    Dále vyplníme v doplňujících údajích tabulku G: údaje o spolupracující osobě.

    Spolupracující osoba vyplňuje řádky 109 a 110: Část příjmů nebo výsledku hospodaření před zdaněním (zisk), která připadla na Vás jako na spolupracující osobu podle § 13 zákona.

    Dále vyplní tabulku H: údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje.

    V přehledech potom každý vyplňuje dle svých dílčích základů ze samostatné činnosti. Údaje o spolupracující osobě se uvádějí v části „J. Základní identifikace OSVČ, se kterou je vykonávána spolupráce“ Přehledu pro ČSSZ.

    Další informace

    Nelze rozdělovat příjmy společníka v.o.s. a komplementáře k.s.

    Příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu. (Pokyn GFŘ D-59) Tedy, v důsledku, jedna osoba může mít paušální výdaje, druhá skutečné a tyto příjmy a výdaje si navzájem přerozdělovat. Zde samozřejmě nesmí dojít ke zneužití práva.

    Pokud by rozdělující osoba využívala paušální výdaje a narazila by na strop výdajů, nejprve se aplikuje tento limit a až následně lze přerozdělovat.

    Příklad:

    • Příjmy: 3 000 000
    • Výdaje (60%): 1 800 000 -> maximálně však 1 200 000
    • Rozděluje příjmy: (30% z 3 000 000) 900 000
    • Rozděluje výdaje (30% z 1 200 000): 360 000

    Toto je v souladu s ustálenou judikaturou NSS např.: 4 Afs 159/2020 – 38 ze dne 31.10.2022, 4 Afs 490/2019 – 34 ze dne 22.11.2021.

    Dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP jsou daňově uznatelné výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob.

    Dle § 24 odst. 2 písm. u) ZDP je daňově uznatelný náklad „silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není“. Toto se vztahuje jen na manžela.

    Dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP se za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. V takové situaci lze stále uplatnit plný paušální výdaj na dopravu.

    Spolupracující osoba není zaměstnanec, čili nelze daňově uznat různé „zaměstnanecké náklady“.

    V případě odpisů hmotného majetku může být odpisovatelem jen poplatník, který má k majetku vlastnické právo, přičemž odpisuje „hlavní osoba“. Věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá do obchodního majetku jeden z manželů. Daňově odpisovat může jen ten, kdo má majetek ve svém obchodním majetku. § 7 odst. 9 ZDP upravuje dělení nákladů mezi manžely, pokud by danou věc k podnikání využívali oba.

    Pozn.: V případě příjmu z nájmu majetku v SJM zdaňuje pouze jeden z manželů, přičemž se lze libovolně střídat mezi roky, naopak nelze dělit: např. v jednom roce jeden byt v SJM zdanit u manžela druhý u manželky.

    Daňová povinnost spolupracující osoby je sice spjata s daňovou povinností „osoby hlavní“, spolupracující osoba má však stejná procesní práva a povinnosti jako hlavní daňový subjekt sám. (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2005, č. j. 1 Afs 154/2004 – 63, č. 795/2006 Sb. NSS) Spolupracující osoba bude mít možnost se účastnit na daňové kontrole probíhající u „hlavní osoby“. Správce daně nebude vyzývat spolupracující osobu, aby prokázala skutečnosti známé z daňového řízení vedeného u hlavní osoby, ani k doložení skutečností zachycených v účetnictví, neboť spolupracující osobu nestíhá povinnosti vést účetnictví či jinou evidenci. Spolupracující osoba má právo aktivně vystupovat během daňové kontroly hlavní osoby, být seznámena se zjištěnými skutečnostmi, vyjadřovat se k nim, či navrhovat jejich doplnění. (9 Afs 238/2018 – 44, ze dne 12.3.2020)

    Vlastnosti

    Na spolupracující osobu se vztahují minimální základy, pokud se rozdělí méně, efektivně vyjde vyšší odvod pojistného.

    Spolupracující osoba platí zálohy jako OSVČ. Pokud je zároveň např. zaměstnaná bude OSVČ vedlejší, jinak hlavní. Pokud dříve nepodnikala, hledí se na ní jako na podnikatele v 1. roce.

    Použitím spolupracující osoby se dá případně dostat pod limit 23% sazby daně z příjmů u hlavní osoby.