Tento příspěvek se zabývá specificky situací fyzické osoby, daňového rezidenta ČR, kdy cenné papíry či virtuální aktiva nejsou zařazeny v obchodním majetku.
Základní přehled
Podíly: osvobozeno po 5 letech
Cenné papíry a virtuální aktiva: osvobozen příjem do 100 000 Kč (samostatné limity pro cenné papíry a pro virtuální aktiva) nebo po 3 letech.
Přitom od roku 2025 max 40M Kč /rok v časovém testu, přičemž toto omezení se zatím nevztahuje na virtuální aktiva.
U zdanitelného příjmu lze uplatnit jako náklady pořizovací cenu a
poplatky (náklady na dosažení) Nelze vykázat ztrátu. Příjem vzniká při prodeji, až je zaplaceno.
Osvobození prodeje cenných papírů u fyzické osoby
Pokud ročně prodá fyzická osoba cenné papíry do 100 000 Kč, jde o osvobozený příjem bez ohledu na dobu jejich držení. Nesmí se přitom jednat o cenné papíry zařazené v obchodním majetku. Jde o příjem z prodeje, nikoliv zisk.
Pokud by však ročně prodala celkem byť jen za 100 001 Kč, budou se všechny prodeje posuzovat z hlediska tříletého časového testu.
Pokud cenný papír byl držen déle jak 3 roky, půjde o osvobozený příjem. Tato doba se nepřerušuje ani dědictvím v řadě přímé či výměnou akcií při zachování celkové hodnoty.
U podílů na obchodních korporacích, které nejsou představované cenným papírem lze osvobození aplikovat po 5 letech mezi nabytím a prodejem.
Při darování, vkladu do obchodní korporace či svěřenského fondu či podobných transakcích se časový test přerušuje.
Od roku 2025 je na toto osvobození v rámci tříletého testu postaveno omezení 40 milionů Kč příjmů za zdaňovací období. Tento limit je přitom sdílený pro cenné papíry a podíly. Nad těchto 40 milionů příjmů bude potřeba příjem zdanit. Proti zdanitelné části příjmu půjde uplatnit výdaje dle § 10 odst. 4 a to v poměru, v jakém není příjem od daně osvobozen. Pro cenné papíry nabyté do 31.12.2024 bude možné alternativně proti zdanitelné části příjmu uplatnit tržní hodnotu cenných papírů/podílů k 31.12.2024 podle zákona o oceňování majetku (§ 10 odst. 9) (SKOČÍKOVÁ et al., 2024) U fyzické osoby lze případně na plánovat odprodeje investic do více let, či na splátky. Toto omezení se zatím nevztahuje na nové osvobození pro virtuální aktiva.
V případě jednotlivého prodeje za více jak 5 mil. Kč se nesmí zapomenout na oznámení o osvobozených příjmech.
Dle ustálené judikatury NSS se u osvobozených příjmů nelze rozhodnout, že je zdaníme. (7 Afs 229/2022 – 35, 2024)
Zdanění kapitálových příjmů z finančního majetku fyzické osoby
Pokud příjem nebude osvobozený, je třeba jej uvést v daňovém přiznání. Je vhodné si pamatovat, že pokud základ daně ze všech příjmů přesáhne 36násobek průměrné mzdy, z částky nad tento limit zaplatí daň 23%. V roce 2024 limit činil 1 582 812 Kč.
U fyzické osoby neosvobozený prodej zahrneme do dílčího základu daně z ostatních příjmů. Proti příjmu z prodeje můžeme uplatnit náklady na jeho dosažení, zejména pořizovací cenu a případné poplatky. V rámci ostatních příjmů lze kompenzovat zisky a ztráty v rámci jednotlivých druhů příjmů (§ 10 odst. 4), tj. samostatně cenné papíry, samostatné podíly, samostatně „jiné věci“, tj. zde virtuální aktiva.
U fyzické osoby v rámci ostatních příjmů je možnost si zvolit, který instrument zrovna prodáváme. Příklad: vlastníme 100 ks akcií ABC, a.s. nakoupených v průběhu času. 10ks prodáme. Je na nás, kterých 10ks jsme zrovna prodali a tedy za jakou pořizovací cenu. Samozřejmě je třeba hlídat, že žádné akcie nebyly prodány vícekrát. Je tak možné průběžně odprodávat nejdražší kusy, které budou generovat nejmenší základ. Naopak, ty nejlevnější lze ponechat do jejich osvobození.
U cizoměnových titulů použijeme jednotný kurz Ministerstva financí. Pokud k pořízení došlo v jiném roce, je pro pořizovací cenu potřeba použít kurz roku pořízení.
V případě zařazení finančního majetku do obchodního majetku podnikatele, dojde ke zdanění v rámci samostatné činnosti a nelze uplatnit žádné osvobození. Pořizovací cenu lze v daňové evidenci uplatnit okamžikem zaplacení. Ze základu daně se zaplatí sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k absenci osvobození a dalším odvodům většinou nebude zařazení do obchodního majetku daňově optimální. Je proto třeba hlídat nesoustavnost obchodování.
V situaci, kdy by např. příjmy z tradingu způsobily zdanění 23% bude výhodnější provozovat tyto aktivity v rámci právnické osoby.
Při srovnání právnické osoby a fyzické osoby v rámci osvobozených příjmů s 15% sazbou daně, použití právnické osoby bez dalšího nevyjde optimálně. Jistý manévrovací prostor vznikne při zapojení pokročilejší kapitálové struktury a financování částečně skrze cizí zdroje. Pokud by však takto byla společnost financována spojenými osobami je nutné ošetřit, že úroky jsou v obvyklé tržní výši. Taková struktura může být nevhodná, pokud by bylo potřeba např. bankovního financování. Získání daňové výhody nesmí být nikdy hlavním důvodem transakce.
Zdanění virtuálních aktiv se podrobněji věnuje samostatný příspěvek.